Pondělí, 18. 5.
Dneska mám volno od tréninku. Po včerejšku to moje tělo potřebuje, taky jsem spala deset hodin! Pak ale už nějak funguji jako normální člověk. Odpoledne se vydáváme na pláž, slunko je pod mrakem tak mohu jít taky a když se mraky protrhají, tak na sebe hážu mokrý ručník. I tak tam ale nevydržím moc dlouho a jsem ráda že se cca po hodině vracíme se Scottem domů. Aspoň můžu pokračovat v práci a zase na dlouhou dobu usednout k počítači.
Úterý, 19. 5.
Ráno jedeme na kole ke krosovému okruhu. Zde si dáváme týmové štafety, dvě tříčlenná družstva, tři baby a tři chlapi. Náš okruh byl do kopce a z kopce, celkem 330m. Běžela jsem celkem 4x, někteří běželi až 6x. Bylo to docela náročné, všechno na max a pak jsem se opravdu moc těšila do kavárny na Pastel de Nata.
Po zastávce na kafe jsme vyrazili plavat. Voda je příjemná, už ani nemusíme mít neopren, akorát moře bylo takový nějaký až moc houpavý. Teda ne že bych si stěžovala, myslím že i po těch velkých vlnách se mi bude za pár týdnů stýskat!
Odpoledne tým vyráží na intervaly na kole, já nikam. Mám nařízený relax, pak taky nějakou tu práci a zase relax.
Večer je poslední vaření naší kuchařské soutěže, tentokrát Alan s Philipem. Večeře byla vynikající, hlavně domácí zmrzlina. Výsledky naší soutěže až ve čtvrtek.
Po zastávce na kafe jsme vyrazili plavat. Voda je příjemná, už ani nemusíme mít neopren, akorát moře bylo takový nějaký až moc houpavý. Teda ne že bych si stěžovala, myslím že i po těch velkých vlnách se mi bude za pár týdnů stýskat!
Odpoledne tým vyráží na intervaly na kole, já nikam. Mám nařízený relax, pak taky nějakou tu práci a zase relax.
Večer je poslední vaření naší kuchařské soutěže, tentokrát Alan s Philipem. Večeře byla vynikající, hlavně domácí zmrzlina. Výsledky naší soutěže až ve čtvrtek.
Středa, 20. 5.
Dneska je v plánu kompletní úklid. Konec sezony se blíží, už jen dva týdny s klienty, tak je záměr trochu poklidit předem ať toho pak nemáme tolik. Ráno se rozdělujeme na uklízecí týmy, já jsem v týmu se Scottem, balíme nádobí, dáváme do kupy zbývající jídlo apod. Jo a pak taky nákup, asi nemám ráda nakupování, myslím že to bude docela šok až se vrátím do "normálního" života.
Odpoledne máme hromadné mytí kol. Není nic lepšího než jízda na umytém kole! Najednou nic nevrže, řetěz je zase stříbrný a ne černý a celkově to tak nějak jede rychleji... Anebo to možná bude tím, že nohy měly relax a najednou šlapou rychleji?
Odpoledne máme hromadné mytí kol. Není nic lepšího než jízda na umytém kole! Najednou nic nevrže, řetěz je zase stříbrný a ne černý a celkově to tak nějak jede rychleji... Anebo to možná bude tím, že nohy měly relax a najednou šlapou rychleji?
Čtvrtek, 21. 5.
Rest day, takže jsem ráno vyrazila na tajnačku do bazénu. Na tajnačku mi to moc nevyšlo, ale nic náročného jsem tam nedělala, jen technika. Dneska se taky (konečně!) začínám zajímat jak to je s tím jedením a pitím na kole a vůbec při tréninku. Takže odpoledne zjišťuji informace, pročítám webovky a dávám dohromady plán na neděli.
Při společné večeři máme vyhlášení kuchařské soutěže. Vyhráli Will s Hannah, těsně jsme byly druhé my s Laurou, takže mandlový dort jsme prokaučovaly...
Ha, snídaně šampionů...!? Jo, mám málo fotek tento týden, tak už sem hážu kdejakou pitominu!
Ráno trénujeme přechody v depu. Chvíli nacvičuji tu bláznivou létající veverku, což se lepší, to jo. Jen se mi pak povede jednou minout sedlo a naskočila jsem na sedlo nějak divně že jsem chvíli balancovala na břiše a pak jsem se snažila sedět na zadním kole. Nepovedlo se. Rozsekala jsem se - teda jen tak lehce, ustála jsem to, hned jsem se podívala jestli mě někdo viděl (jasnačka, že?). Neviděl. Tak jsem to pak ostatním vyprávěla aby věděli o co přišli.
Hodiny za tento týden:
Při společné večeři máme vyhlášení kuchařské soutěže. Vyhráli Will s Hannah, těsně jsme byly druhé my s Laurou, takže mandlový dort jsme prokaučovaly...
Pátek, 22. 5.
Ráno mám v bazénu masakroidní intervaly, na konci jsem ráda že se vůbec zvednu ven z vody. Ostatní pak jdou na dráhu, já jedu na kole do parku, kde si dávám poctivých 45 minut cvičení. Hlavně fyzio cviky a trochu běžeckých cvičení na začátku a na konci.
Odpoledne jedeme na kole, snažím se víc jíst a pít a celkově si to víc hlídat. Při cestě do kopce jsem se snažila jednoho klienta trochu rozptýlit, tak jsem furt něco vyprávěla a vyprávěla (no však mě znáte...) až si pak posteskl, že pro mě už je to tady hrozně jednoduchý když furt něco vyprávím do kopce a on sotva jede. Hnedle jsem mu tedy popsala mou minulou neděli, jak jsem seděla na obrubníku a nebyla se schopná ani hnout, aby viděl že i my ostatní tu někdy odpadneme.
Sobota, 23. 5.
Ráno trénujeme přechody v depu. Chvíli nacvičuji tu bláznivou létající veverku, což se lepší, to jo. Jen se mi pak povede jednou minout sedlo a naskočila jsem na sedlo nějak divně že jsem chvíli balancovala na břiše a pak jsem se snažila sedět na zadním kole. Nepovedlo se. Rozsekala jsem se - teda jen tak lehce, ustála jsem to, hned jsem se podívala jestli mě někdo viděl (jasnačka, že?). Neviděl. Tak jsem to pak ostatním vyprávěla aby věděli o co přišli.
Po veverce jsem zkusila náš cyklo okruh s během, abych si nacvičila ty přechody pořádně. Na druhý okruh jsem vyzvala jednoho italského švýcara na závod. Jak už jsem psala i na dailymile, tak zde také ponaučení (hlavně pro holky):
1.) Nikdy na závod nevyzývej chlapa
2.) Když už vyzveš chlapa, tak ne někoho kdo má své jméno na kole, to značí o tom že to bude nějaký nabušenec
3.) Když už vyzveš na závod nabušence tak musíš umět rychle pracovat v depu.
Hned po startu jsem mu ujela, protože neumí rychle nasedat na kolo a já tam švihla svou létací veverku (tentokrát jsem se trefila zadkem na sedlo), akorát jsem pak musela u kruháče přibrzdit a v tom mě předjel. Byla jsem dost daleko za ním, pořád byl ale Emile na dohled. Do depa jsem dojížděla se ztrátou, jenže Emile měl tkaničky na zavazování, takže zatímco se tam s tím mordoval, já přijela a za pár sekund jsem vybíhala z depa před ním. Akorát on pak běžel těch 600m tempem 3:19, já 4:40, takže mě dostal.
Odpoledne bazén, zase jsem sotva máchala rukama, ale dobré to bylo. Pak jsem připravovala nějakou tu baštu na neděli. Pokud máte zájem tak vřele doporučuji knihu Food Zone Portables, moc dobrá kuchařka pro atlety. Udělala jsem si jakýsi rýžový "dort" - rýže s kokosovým mlékem, čokoládou a rozinkami. Čekala jsem že to bude dost těžké jídlo, ale naopak, v neděli to dost pomohlo a kupodivu to bylo osvěžující. O mnoho lepší než nějaké energy tyčky. A taky jak všichni víme, tak já prostě jedu na čokoládu!
Neděle, 24. 5.
Dneska jsme jeli jinou cestou nahoru, takže kratší trasa, "jen" něco přes 150km. Po cestě nahoru jsem zase prudila se zpěvem. A zase ty koledy! Já vím, že nejsou vánoce, jenže dneska je to přesně 7 měsíců do Vánoc, to si nějakou tu koledu zaslouží, ne? K tomu jsem ale přidala i úvodní znělku z přátel a to se přidali i ostatní.
2.) Když už vyzveš chlapa, tak ne někoho kdo má své jméno na kole, to značí o tom že to bude nějaký nabušenec
3.) Když už vyzveš na závod nabušence tak musíš umět rychle pracovat v depu.
Hned po startu jsem mu ujela, protože neumí rychle nasedat na kolo a já tam švihla svou létací veverku (tentokrát jsem se trefila zadkem na sedlo), akorát jsem pak musela u kruháče přibrzdit a v tom mě předjel. Byla jsem dost daleko za ním, pořád byl ale Emile na dohled. Do depa jsem dojížděla se ztrátou, jenže Emile měl tkaničky na zavazování, takže zatímco se tam s tím mordoval, já přijela a za pár sekund jsem vybíhala z depa před ním. Akorát on pak běžel těch 600m tempem 3:19, já 4:40, takže mě dostal.
Odpoledne bazén, zase jsem sotva máchala rukama, ale dobré to bylo. Pak jsem připravovala nějakou tu baštu na neděli. Pokud máte zájem tak vřele doporučuji knihu Food Zone Portables, moc dobrá kuchařka pro atlety. Udělala jsem si jakýsi rýžový "dort" - rýže s kokosovým mlékem, čokoládou a rozinkami. Čekala jsem že to bude dost těžké jídlo, ale naopak, v neděli to dost pomohlo a kupodivu to bylo osvěžující. O mnoho lepší než nějaké energy tyčky. A taky jak všichni víme, tak já prostě jedu na čokoládu!
 |
| Výživa. Foto: Scott. |
Neděle, 24. 5.
Dneska jsme jeli jinou cestou nahoru, takže kratší trasa, "jen" něco přes 150km. Po cestě nahoru jsem zase prudila se zpěvem. A zase ty koledy! Já vím, že nejsou vánoce, jenže dneska je to přesně 7 měsíců do Vánoc, to si nějakou tu koledu zaslouží, ne? K tomu jsem ale přidala i úvodní znělku z přátel a to se přidali i ostatní.
Na časovce na Foiu jsem se pokusila o překonání svého času - nejlepší čas byl 29:34 a to ještě z února! Od té doby se mi nepovedlo tenhle čas překonat. Na dnešek jsem si zjistila, jakou musím mít prům.rychlost a jelikož mám hodinky na dvě věci, tak jsem si to musela převést na min/km místo na prům. rychlost km/h. Každopádně jsem si hlídala čas a pořádně to rozjela, akorát jednou jsem musela skoro zastavit kvůli odbočujícímu autu. Přála bych si aby někde byl záznam mých myšlenek během cesty nahoru, protože to by bylo hodně zajímavé. Od myšlenek typu: "Já na to se.u a prostě zastavím a jedu dolů", přes: "Proč se tady honím do kopce jako ten trotl?" až po: "Kurde vydrž tohle tempo!". Nový osobáček tam ale je, rovnou o minutu! Nový čas je 28:31, prům. tepovka 180, na konci jsem si taky chvíli poležela na silnici. Musím přiznat že na tohle odpadnutí jsem se těšila posledních 5 kilometrů z celkových 7.2 km! :-)
Zároveň jsem dneska testovala kolik za den vypiji tekutin pro stanovení míry pocení a toho, kolik Zero tablet bych zhruba měla vypít během tréninku. To všechno hlavně proto, že nechci aby se někdy v budoucnu opakovalo to co v neděli. Za šest hodin (čistý čas jízdy) jsem vypila 6l tekutin! Ze vzorce pak vyplývá, že můj poměr pocení je zhruba 1.1 litru za hodinu. Masakr, jsem taková násoska no... Po kole jsem se ještě šla vyklusat na dva kilometry. Pak už jen poctivé protažení a rolování po válci.
 |
| Po časovce. Foto: PH. |
 |
| Vrcholová selfie. Foto: PH. |
Zároveň jsem dneska testovala kolik za den vypiji tekutin pro stanovení míry pocení a toho, kolik Zero tablet bych zhruba měla vypít během tréninku. To všechno hlavně proto, že nechci aby se někdy v budoucnu opakovalo to co v neděli. Za šest hodin (čistý čas jízdy) jsem vypila 6l tekutin! Ze vzorce pak vyplývá, že můj poměr pocení je zhruba 1.1 litru za hodinu. Masakr, jsem taková násoska no... Po kole jsem se ještě šla vyklusat na dva kilometry. Pak už jen poctivé protažení a rolování po válci.
Předposlední grilovačka na střeše, tenhle západ slunce se neomrzí...
 |
| Sunset. Foto: Samsung. |
Hodiny za tento týden:
Plavání: 4:00
Kolo: 8:30
Běh: 45min
Depo: 1h
Depo: 1h
Celkem: cca 14:15 hodin
Žádné komentáře:
Okomentovat