pondělí 27. dubna 2015

Patnáctý týden

Pondělí, 20. 4.

Ráno trénujeme plavání v otevřené vodě, akorát jsme zase v bazénu ve vedlejším hotelu. Pak následuje práce, příprava na další týden.
Aktualizace našeho seznamu hostů - pro kuchaře. Kafe nesmí chybět :-)

Odpoledne se snažím vypadat jako hosté v našich apartmánech a vorvaňovitě si lehám na lehátko k bazénu. Akorát nevydržím ležet jen tak v klidu, tak k tomu poslouchám přednášku z fyziologie - fyziologické aspekty silniční cyklistiky. Tak aspoň se učím něco, co mě zajímá.


Úterý, 21. 4. Halfironman

Dneska máme v plánu halfironmana. Teda necelého, ale zabrat nám to dalo všem. Nejprve cca 2km plavání, z pláže Olho d'Agua k "naší" pláži Praia Falesia.
Zatímco jsem čekala než ostatní přijedou k výchozí pláži, tak jsem udělala pár fotek a nápis v písku.

Praia do Olho d'Água.

Náročná práce tohleto...

Hotovo!

Skupinová před plaváním.




Dneska jsem byla doprovod plavců, nejprve jsem je sledovala z útesu, kde jsem se proplétala po malých cestičkách a pak podél pláže. Mezi počítáním hlav jsem si nadšeně bosá běhala ve vodě, noha nebolela takže super. Poté následovala zastávka na kafe v naší oblíbené kavárně, tam jsme si nafasovali výživu, doplnili tekutiny a mohli jsme vyrazit na kolo. Z trasy, kterou jsem měla jet, jsem byla lehce nervózní, všeho všudy jsem tam jela jen jednou a to ještě v únoru. Na malé papírky jsem si sice napsala kudy máme jet, ale stejně jsme se nehorázně ztratily. A pak ještě jednou a znovu až jsme se dostaly do São Brás de Alportel, kde jsme se taky mockrát ztratily než jsem konečně našla cestu do Barranca.

Dámská jízda s Ali.



V Barrancu žádná zastávka na kafe nebyla, neb dnešek měl být trénink na závod, takže žádné kavárny (kromě té ráno). Zpátky jsme nejely domů, ale ke krosovému okruhu, kde byl v plánu 30ti minutový běh. Já si zkusila jedno kolo, tedy 2km, noha se zase ozvala, tak jsem toho pak radši nechala.


Středa, 22. 4.

Dneska skoro u všech převládá únava. Ráno teda jedeme do bazénu, ale nic náročného. V poledne máme sraz na obvyklé intervaly do kopce, i ty ale redukujeme na menší množství. Já dávám jeden lehce a pak zapadnu do kavárny. Večer zase večeříme venku v restauraci, pak je na řadě irská hospoda. Se Scottem se vydáváme na průzkum a nacházíme ještě jednu irskou hospodu s kapelou snad ještě lepší než v té první. Akorát po půlnoci valím domů, představa postele vyhrává.


Čtvrtek, 23. 4.

Příjezdy a odjezdy, jako vždycky, skočíme rovnou na pátek!


Pátek, 24. 4.

Ráno plaveme v neoprenech v hotelovém bazénu, odpoledne se jede páteční klasika se zastávkou v kavárně na čokoládové mléko a Pastel de Nata. Akorát na mě cestou do kopce zaútočil pes, který mi chtěl ukousnout kus lýtka. Zařvala jsem na něj zběsile a ten posera zbaběle utekl. Akorát jsem polekala celý náš peloton, neb jsem jela vzadu a nikdo o psovi nic nevěděl, dokud jsem nezařvala. Po kole zkouším běh, jen tak na jeden kilometr, jestli to půjde nebo ne. Jde to :-)


Sobota, 25. 4.

Ráno jsem se začetla mezi psaním blogu (který teda finišuji až dneska, v pondělí). Odpoledne vyrážíme do bazénu, ten je ale zavřený, takže znova do bazénu v hotelu a znova v neoprenech. Dnešní trénink byl náročný a ještě jsem u toho (zase) zmatlala všechna čísla co jsem měla plavat. Já prostě nemám mozek na čísla. Když jsem konečně pochopila jak to mám plavat, tak jsem byla naprosto vyflusaná. Ale co, hlavní je: JKS - just keep swimming!


Neděle, 26. 4.

Cestou do Silves jsem se snažila být hlavně vpředu pelotonu, ani nevím proč, prostě to tak nějak vždycky vyšlo. Hlavně jsem taky ráno neměla kafe, tak jsem se těšila do kavárny v Silves. Odsud jedeme novou trasu, na téhle jsem ještě nejela, je to tam nádherný a dokonalý, nečekala jsem že může být nějaká cesta ještě hezčí než ta původní, kterou mám moc ráda.   

A do kopce! Foto: Laura

Ještě jedna do kopce. Foto: Laura

Panoramata I. Foto: RK

Panoramata II. Foto: Laura

Laura, aneb když někomu hrábne.

Panoramata III. Foto: Laura

Akorát je to cesta náročnější, delší a s větším stoupáním, do Monchique to je pak "menší" kopec 20km stoupání v kuse. Během kopce mě chytají menší křeče do chodidla a obou hamstringů, ale nic hrozného, jet se s tím pořád dá. Nahoře v Monchique do sebe sypu magnézium, na křeče to pomáhá spolehlivě. Časovku jsem si zkusila, ale dnešní počasí na osobáky moc nebylo, zaostala jsem za svým nejlepším časem o celé tři minuty. 
Trochu marast. Foto: Laura
Ostatní ze skupiny mi oplácejí rychlé tempo ráno a po cestě do se mě snaží zničit. Jedeme z kopce proti větru neskutečnou rychlostí, tepy mám kolem 174, z kopce! A tady už mi trošku začíná krize... V Silves stavíme na kafe a doplnění vody do lahví, tady ještě úsměvy jsou, pak už ne. 

TTH gang. Foto: Laura
Má krize se ze Silves rapidně zvyšuje. Zatímco ostatní si vzali Extreme (prášek do pití, koňská dávka kofeinu), tak já se snažím držet tempo, ale pomalu uvadám. Extreme jsem s sebou neměla a i kdybych ho měla, tak bych si ho stejně asi nevzala, protože s takovou dávkou kofeinu bych nespala. Nakonec se po cestě rozdělujeme, část pelotonu vpředu, a my s Philipem a Mikem vzadu. Bylo mi hrozně, snažila jsem se do sebe dostávat pravidelně nějaké pití a jídlo, ale nemohla jsem se dočkat až budu doma. Až tak deset kilometrů před domovem jsem si uvědomila, že mám v kapse čokoládovou energy tyčku a měla jsem z toho radost jak malé děcko. Při jednom menším sjezdu na mě vystartoval zuřivý pes, v  tu chvíli jsem ale neměla vůbec žádnou energii ho nějak odehnat. Bála jsem se víc o tu čokoládovou tyčku než o lýtko. Po čokoládě už bylo všechno dobrý, ale na přechodový běh jsem se vykašlala... 
Po grilovačce jsem zapadla do postele už po osmé hodině, akorát... jsem nemohla usnout. Dnešní nadměrná dávka kofeinu si vybírá svou cenu a ještě v jedenáct večer jsem čučela do stropu, srdce mi bušilo jak kdybych právě doběhala a čekala jsem až usnu. Vzít si dneska Extreme tak asi nespím celou noc. 
Dneska jsem se ale naučila jednu důležitou věc: není hrdina ten, kdo valí na milion wattů na začátku, ale ten kdo všechny dovede domů...


Hodiny za tento týden:

Plavání: 4:30
Kolo: 12:45
Běh: 30min
Core: 20min

Celkem: cca 18 hodin

2 komentáře: